Muži B: Souhrn podzimu 2024 a rozloučení

Libišské B mužstvo ukončilo podzimní část soutěžního ročníku 2024/2025, ve které dokázalo pouze dvakrát zvítězit a po první polovině sezony je na předposledním místě mělnického okresního přeboru.

Jednotlivé podzimní zápasy komentuje nyní již bývalý hrající trenér Ondřej Eisner:

1. kolo, Libiš „B“ – Chvatěruby 1:3: „První poločas jsme byli lepší, vedli jsme 1:0, v druhém hosté zaslouženě zápas otočili a vyhráli i díky našim chybám. Chvatěruby, stejně jako ve vzájemném zápase na jaře v poháru, potvrzují, že budou patři ke špičce soutěže, mají kvalitní kádr, což ukazují i v dalších kolech.“

2. kolo, Byšice – Libiš „B“ 6:1: „Jednoznačná výhra domácích, kterým jsme darovali čtyři z šesti gólů dětinskými hrubkami.“

3. kolo, Libiš „B“ – Mšeno 2:4: „Opět jsme doma vedli, byli jsme lepší, nepůjčili jsme hostům v prvních třiceti minutách míč, ale poté jsme jim darovali dva góly po totálně odfláknuté a podceněné defenzivě. Vyrovnali jsme na 2:2, ale po dalších dvou chybách hosté využili dva protiútoky a vyhráli. Zbytečná ztráta bodů.“

4. kolo, V. Borek – Libiš „B“ 0:4: odloženo na 16. 10. 2024 od 18:00 na UMT v Neratovicích. „Do zápasu hraného ve středu večer na umělé trávě v Neratovicích bylo vedením oddílu nominováno osm hráčů A týmu místo tréninku, v základní sestavě tak byli pouze tři hráče z B mužstva – Škrna Jan, Havlík a Eisner. První dva góly dali hráči A týmu, po přestávce se trefili ještě střídající Icik a také Eisner střelou z dálky, která brankáři Borku proletěla i skrz rukavice do šibenice. Celý tým Borku z mého pohledu zaslouží pochvalu za to, jak zápas odehrál proti týmu, ve kterém bylo osm hráčů patřícího do týmu z krajského přeboru. Rozdíl kolikrát nebyl znát.“

5. kolo, Libiš „B“ – Pšovka „B“ 3:1: „Podobně jako v předchozích domácích dvou zápasech jsme byli v prvním poločase lepším týmem, ale neproměnili jsme asi osm šancí. Pšovka nakonec před poločasem šla z první akce do vedení. Prakticky hned z rozehrání jsme na začátku druhého poločasu srovnali a góly v 53. a 62. minutě jsme otočili na konečných 3:1. Zasloužená první výhra v sezóně.“

6. kolo, Lobkovice – Libiš „B“ 2:1: „Fotbalový zápas bez fotbalu řízený členy „svaté trojice“ v čele s Ederem. Dvě červené (z toho jedna po konci zápasu), chycená penalta, šedesát minut v oslabení včetně vyrovnání. Za vyloučení si samozřejmě můžeme sami, stejně jako za inkasované góly, to ostatní nemá cenu komentovat. Každopádně to byla jedna z těch ukázkových bramboraček, co tihle pánové dokážou, a důkaz, proč jsou delegování tak často na konkrétní týmy. “

7. kolo: Libiš „B“ – Tišice 1:4 a 8. kolo: Vysoká – Libiš „B“ 10:1: „Na těchto zápasech jsem kvůli pracovním povinnostem nebyl, takže je nebudu nijak popisovat ani hodnotit. Výsledky hovoří jasně. Zápas na Vysoké ostatní hráči hodnotili tak, že Libiš hrála fotbal a Vysoká dávala branky a ve druhém poločase téměř nikdo z libišských hráčů nebránil. To by výsledku odpovídalo 😊“

9. kolo: Libiš „B“ – Řepín 1:2: „Naprosto zbytečná ztráta tří bodů. Hosté se pouze bránili, my bohužel neproměňovali šance, kterých jsme měli minimálně deset. Dali jsme ale pouze jeden gól a v druhém poločase hosté využili jeden z brejků ke srovnání a nakonec dali gól díky střele z třiceti metrů do šibenice, které nevěřil ani sám její autor. Naprosto zbytečná prohra.

10. kolo: Čečelice – Libiš „B“ 2:1: „Na zápas jsme jeli se třemi dorostenci, kteří odehráli svůj zápas dopoledne. Pavel Labounek odehrál téměř celý zápas i za nás a patřil k nejlepším hráčům na hřišti. Domácí měli více ze hry, my jsme hráli z kompaktního bloku – čti zaparkovali jsme autobus. Domácí nakonec dali gól z autu a po střele na předn tyč. V druhém poločase jsme vyráželi do brejků, domácí byli nervózní, že je to stále jen o gól, ale nepřálo nám štěstí, když jsme trefili břevno a párkrát těsně vedle. Nakonec jsme v 89. minutě srovnali z penalty. Ale stejně jsme prohráli, když jsme ve třetí minutě nastavení dostali gól po druhé v zápase po dlouhém autu do vápna a nedůrazu před brankou. Domácí za počet šancí vyhráli zaslouženě.“

11. kolo: Libiš „B“ – Všestudy 2:3: „Náš nejlepší zápas za celý podzim, co se týče výkonu a bojovnosti. Dvakrát jsme v zápase prohrávali, dvakrát jsme dokázali srovnat, ale nakonec jsme po chybě v obraně inkasovali třetí gól a prohráli doma 2:3. Ale fotbalově to byl nejlepší podzimní zápas. Body to ale nepřineslo.“

12. kolo: Libiš „B“ – Horní Beřkovice 3:4: „Rychlé vedení, pak čtyři inkasované góly po stejných chybách a nedůrazech jako po celý podzim. Soupeři to moc usnadňujeme. Pro mě osobně to byl poslední zápas.“

13. kolo: Obříství – Libiš „B“ 5:0: „Na zápase jsem osobně nebyl kvůli práci, takže nemůžu hodnotit. Ale výsledek je jasný, těžko to nějak okecávat.“

---

Rozloučení

Po podzimu jsme tedy skončili na předposledním místě se šesti body. Bilance dvou výher a jedenáct porážek. Na první nesestupové místo ztráta šesti bodů. Na jaře bude mužstvo muset zabrat, pokud nechce sestoupit. Ale bude to těžké – už na podzim odehrálo v podstatě polovinu zápasů vždy několik hráčů z A týmu, ale stejně to nevedlo k většímu počtu bodů a prohrávaly se i domácí zápasy, ve kterých se i díky hráčům A týmu očekávaly výhry. To už je teď ale na někom jiném…

…zápas s Horními Beřkovicemi byl můj poslední zápas za Libiš po 17 a půl letech, které jsem v B týmu strávil. Do Libiše jsem přišel v létě 2007 nejprve na hostování, které se v zimě 2008 změnilo v přestup, a už jsem tu zůstal. Jak fotbalově, tak po životní stránce. Díky Martinu Pazderovi a Blahošovi Urbancovi, kteří mě sem tehdy vzali. Zahrál jsem si za tu dobu se spoustou skvělých kluků/chlapů. Troufám si tvrdit, že řadu z nich můžu nazývat i kamarády, i když každý máme svůj vlastní život, vlastní starosti a nevídáme se už tak často.

A nakonec jsem béčko po Blahošovi převzal a byl za mužstvo zodpovědný ve všech možných rolích, které si v kombinaci s fotbalovým týmem můžete představit. Od hráče přes trenéra, vedoucího a sekretářku až po nafukovače míčů. Jen dresy jsem prát nemusel…

Doba se ale změnila a fotbal už nepředstavuje pro spoustu lidí to, co pro nás starší. A mně definitivně došla energie pořád se doprošovat, aby někdo chodil na tréninky a na zápasy. I to byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl skončit, i když vím, že fyzicky i fotbalově bych mohl dál za béčko klidně hrát. Za poslední dobu jsem dostal několik nabídek z okolí, ale s díky jsem odmítl.

Díky všem, s kým jsem se tady za těch téměř dvacet let potkal. Díky všem, kdo jste hráli fotbal v Libiši proto, že vás to baví a máte ho rádi, ne pouze z donucení. Spoustu kluků z béčka má fotbalově na to, aby hráli výš než o záchranu v okresním přeboru. Jen musí chtít…

Díky Radku Pilařovi,, Ondrovi Havlíkovi a Peterovi Chorvátovi za veškerou pomoc v posledních letech. I díky nim béčko pořád ještě existuje. Díky Romaně, Mílovi a Honzovi Trédlovým za vše.

Přeji hodně štěstí celému fotbalu v Libiši, bude ho potřeba.

Mějte se hezky 👋🏻

Ondřej Eisner