Když vám berou hru, kterou milujete… aneb vyjádření Martina Pazdery k zápasu B týmu i vyloučení v Počaplech
Vyjádření Martina Pazdery, ID člena: 86060719, pro disciplinární komisi OFS Mělník
Vážení členové komise,
tímto bych se chtěl omluvit za neúčast na disciplinárním řízení vedené s mojí osobou kvůli vyloučení v zápase TJ Sokol Horní Počaply – TJ Sokol Libiš B, a to z pracovních důvodů. Dále mi dovolte se k celé situaci, alespoň touto cestou vyjádřit.
V neděli 14. 4. 2019 jsme jako Libiš B přijeli k utkání na hřiště Horních Počapel. Před utkáním jsme se standardně zdravili s protihráči, a i se všemi třemi rozhodčími utkání – panem Ederem, panem Dudokem a panem Kulhánkem. V přátelské atmosféře jsme vtipkovali, tykali si, a tak nějak s úsměvem šli do zápasu.
To se ale rychle změnilo ve chvíli, kdy pan Eder jakožto hlavní sudí (opět jako už mnohokrát ukázal) rozehrál svou vlastní hru na hřišti. Prakticky po celé utkání rozhodoval velice tendenčně, a to ve prospěch domácího týmu.
V případě, že jsme se na něho (zatím) slušně obrátili, zda to opravdu bylo z jeho pohledu posouzeno správně, vždy arogantně spustil směrem k danému hráči Libiše, ať se okamžitě uklidní, začal křičet a v tu chvíli už jsme si netykali, ale vykali.
Konkrétních situací v prvním poločase bylo několik. Špatně posouzené postavení mimo hru hostujících hráčů a to opakovaně. Hlavní sudí dal vždy jednoznačně na verdikt pomezního Dudoka, aniž by se třeba sám rozhodl posoudit situaci z vlastního pohledu, který měl vždy, díky svému skvělému pohybu po hřišti, více než dobrý. Dále absolutně ignoroval rozepři, ke které došlo nejdříve při přerušené hře mezi domácím Kaňkou a hostujícím Pospíšilem, kdy hostující hráč slušně upozornil hlavního rozhodčího na nedovolenou hru domácího hráče. Celý souboj dále pokračoval výměnou názorů mezi oběma hráči i během hry a vyústil ve sražení hostujícího Pospíšila v nepřerušené hře na zem. Což bylo zřejmě mimo dohled pana Edera, i když ostatní hráči to viděli. Poté, co se ozval hostující Pospíšil se slovy, cituji: „Ty to nevidíš kurva“, dostal okamžitě žlutou kartu za urážky rozhodčího.
Další, z mého pohledu špatně posouzená situace panem Ederem, byla nenařízená penalta ve prospěch hostujícího týmu, kdy došlo ke dvěma zákrokům v pokutovém území, které následovali v rychlém sledu po sobě při jedné akci hostů.
V druhém poločase to bylo prakticky stejné. V momentě, kdy došlo k nějakému z našeho pohledu spornému rozhodnutí a k nějakému našemu komentáři – upozorňuji, že stále slušnému komentáři, ať už přímo od hráčů, nebo skrze našeho kapitána Eisnera či trenéra Urbance, vždy jsme byli s velkým důrazem a křikem sudího Edera upozorněni, ať mlčíme nebo budeme potrestáni žlutou kartou.
Vyvrcholením jeho urputného přístupu k nám bylo, když udělil žlutou kartu hostujícímu Malíkovi za to, že spoluhráči Eisnerovi řekl, cituji: „Vyser se na něj a pojď hrát“. No já si upřímně myslím, že pokud se v dospělém fotbale, a ještě na úrovni okresního přeboru, nedokážeme smířit s tím, že občas někdo pronese nějaké sprosté slovo, pak jsme se asi minuli povoláním. Zdůrazňuji, že (zatím) žádná sprostá slova nebyla přímo řečena k panu Ederovi.
K dalšímu, z mého pohledu chybnému rozhodnutí ze strany pana Edera došlo v momentě, kdy domácí obránce jednoznačně vrátil tzv. „malou domů“ svému brankáři. Samozřejmě jediná reakce byla, ať už se rychle uklidním, nebo dostanu kartu. Mám pocit, že to byl právě moment, kdy jsem opravdu žlutou kartu dostal, protože jsem (stále slušně) upozornil pana Edera, že s tím rozhodnutím nesouhlasím.
Po dalších několika odmávaných, a z mého pohledu sporných ofsajdových situacích, přišla ta zásadní, kvůli které budu jistě po zásluze potrestán.
Hostující kapitán si krásně narazil se spoluhráčem a tím překonali domácí obranu. Bohužel, a k mému naprostému údivu, došlo opět k odmávání postavení mimo hru. Hlavní sudí stál blízko a musel celou situaci dobře vidět. Já ji viděl velmi dobře. A nejen já, ale snad všichni na hřišti. O postavení mimo hru se v žádném případě nejednalo. V tu chvíli jsem to už nevydržel a odešel jsem ze hřiště. Po cestě ze hřiště jsem si u postranní čáry svlékl dres a se slovy, že na tohle nemám nervy, chuť ani čas, jsem počastoval všechny tři rozhodčí utkání výrazem: „Jste všichni tři zmrdi a jděte do prdele.“ Za tato nevybíravá slova, která jsem řekl v afektu, leč jsem se celý zápas držel a spíše všechny uklidňoval, se všem třem omlouvám. Ale bohužel ani dnes mě nenapadají žádná slušná slova, která bych na hodnocení jejich výkonu mohl použít.
Upřímně nevím, proč v utkání, kde jde všem zejména o to, zahrát si fotbal na nejlepším hřišti na okrese, musí rozhodčí tak výrazně ovlivňovat chod utkání. Kdy nejde ani jednomu týmu o postup či sestup – nutno podotknout, že i kdyby šlo, tak nesouhlasím s tendenčním rozhodováním sudích.
Já osobně se domnívám, že pan Eder funkci rozhodčího neovládá, nebo nezvládá, nebo si tím pravděpodobně kompenzuje své osobní komplexy, kdy pouze jako hlavní sudí ve fotbalovém zápase, dokáže rozhodovat o pocitech u jiných lidí. Snad ani raději nepřemýšlím nad věcí, že by se z nějakého důvodu, mohli rozhodčí dopouštět záměrného ovlivňování zápasů. To snad přeci v dnešní době ani není možné? Nebo snad ano?
Já osobně tímto přijímám trest, který za své jednání dostanu v podobě stopky na několik utkání. Ovšem nikdy se nesmířím s tím, že je normální takto poškozovat sport jako takový.
Velice mě mrzí, že je v našem fotbale tolik lidí, kteří nám tu radost z té skvělé hry, které jsme obětovali celý život, kvůli které jsme si prožili bolest ze zranění a urputných příprav, radost i zklamání ze sportovních výsledků, tak evidentně kazí. Nechápu a je to mi líto, ale kvůli takovým nemám už chuť fotbal hrát.
Děkuji vám…
Martin Pazdera