Muži B: Lobkovice – Libiš 2:1

Soutěžní ročník 2024/2025 pokračoval zápasem šestého kola na hřišti Lobkovic, kde naše béčko prohrálo 1:2 poté, co hrálo šedesát minut v oslabení a inkasovalo v samém závěru.

Do zápasu vstoupil náš tým povzbuzený domácí výhrou 3:1 nad Pšovkou z minulého týdne. V sestavě došlo ke třem změnám, když v brance tentokrát nastoupil Jan Škrna, na pravé straně obrany uzdravený Oto Melmuka a na levé straně zálohy Pavel Kubíček, jenž minulý zápas také vynechal.

Domácí Lobkovice byly v úvodních minutách zápasu aktivnější, své útoky ale většinou pokazily nepřesnou finální přihrávkou nebo špatným zakončením. Naše mužstvo se dostalo do dvou nebo tří nadějných brejkových situací, ale ani jedna z nich se neujala. Stejně jako se nepodařilo využít závaru před brankou po rohovém kopu. Zápas ovlivnila situace chvíli před koncem poločasu, kdy rozhodčí nařídil pokutový kop pro domácí i přes to, že situaci neviděl, jelikož se věnoval ležícím hráčům po předchozím zákroku a penaltu mu nesignalizoval ani pomezní sudí. I přes to sudí po cca 20 vteřinovém „zjišťování“, co se vlastně na hřišti stalo, nařídil penaltu po dobře mířené radě z domácí lavičky. Situaci bohužel neunesl náš stoper David Bušínský, který byl vyloučen za protesty.

Domácí Radek Šmejkal následně kopl penaltu stejně bídně jako bylo bídné lobkovické hřiště a náš brankář Jan Škrna skokem na správnou stranu jeho střelu chytil. Už před tím se mu podařilo chytit dvě šance a byl naším nejlepším hráčem.

Do druhého poločasu se kapitán Havlík přesunul z útoku na pozici stopera a bojovalo se na blátě dál. V oslabení náš tým vyrážel do protiútoků, ale byli jsme nepřesní a postupně docházely síly. Domácím se podařilo v 72. minutě dát první gól zápasu, když Michal Novotný využil zaváhání našich hráčů na hranici vápna a střelou k tyči překonal brankáře.

O dvě minuty později ale bylo srovnáno. Ota Melmuka se prokličkoval na pravé straně přes tři hráče, předložil míč na vápno a Ondřej Eisner přesnou střelou k tyči srovnal. Euforii z vyrovnání v oslabení se Libiši dařilo udržet až tak, že naše mužstvo v závěru bylo aktivnější a chtělo vstřelit vítězný gól. Nakonec se to ale podařilo domácím, kteří odvrátili standardní situaci, Šmejkal přehodil obranu a rychlonohý Svatuška si následně poradil přehozením brankáře a doklepl míč do prázdné brány.

Po pěti odehraných zápasech tak naše mužstvo zůstává na třech bodech. V dalším kole hostíme na domácím hřišti Tišice.

---

„Zápas nabídl velmi málo fotbalových momentů. Vinu na tom neslo jak nekvalitní hřiště, které dělalo problémy oběma týmům, ale také to, jak byla hra rozkouskována rozhodčím, který odpískal každý výdech některého z hráčů v modrém dresu. Zatímco třeba domácí hráč č. 21 měl za zápas více než deset faulů bez žluté karty. Všechny na jednoho hráče, který dohrával s rozseknutým kotníkem. Za vyloučení po odpískané penaltě si můžeme samozřejmě sami, protože jsme neunesli rozhodnutí o penaltě a na nadávkách si tento sudí smlsnul jako na občerstvení po zápase.

Vždycky říkám, že chyby děláme všichni, proto hrajeme na této úrovni. Jen někdo je dělá vědomě a někdo pro to, že to zkrátka neumí. Písknout penaltu na základě toho, že to na vás zařve někdo ze střídačky a sami ani netušíte, co se vlastně stalo, nesignalizuje to ani pomezní… takové rozhodnutí a chyba patří do té první kategorie. Sám jsme dostal za těch skoro dvacet let v okresu spoustu zbytečných karet, ale třeba teď v Lobkovicích jsem dostal v prvním poločase žlutou kartu za to, že jsem odpověděl hlavnímu rozhodčímu na jeho vlastní otázku. To asi hovoří za vše. S fotbalem to nemělo v sobotu v Lobkovicích nic společného, byla jen otázka času, kdy to někdo z nás neunese. Jen to bylo, je a bude smutný, že to pořád někdo má za potřebí…

Zpátky k zápasu. V prvním poločase byli lepší domácí, kterým se dařilo využívat rychlá křídla, to nám dělalo problémy. Ale podržel nás Honza Škrna jak chycenou velkou šancí, tak poté chycenou penaltou. Druhý poločas v oslabení byl hlavně o bojovnosti a o udržení nervů na uzdě. Necelých dvacet minut před koncem domácí dali gól, ale podařilo se nám skoro vzápětí srovnat. Honza Škrna chytil i se štěstím velkou šanci domácích, kdy jej domácí útočník trefil do hlavy, ale i to k tomu patří. Bohužel jsme se v závěru asi nechali trochu až moc unést, chtěli jsme dát vítězný gól ve chvíli, kdy jsme byli lepší i v oslabení, ale Lobkovice rozhodly o výhře po chytrém rychlém brejku. Pak už bylo jasné, že bude rychlý konec zápasu. Ani v jednom z poločasů se nenastavovalo za nic. Ani za ošetřování, ani za nic jiného. Aneb jak by řekl v kruhu stojící sudí Eder ve chvíli, kdy leží hráč na trávníku po zákroku protihráče „Vždyť vidím, že mu nic není, tak proč bych to pískal…“

Pochvalu zaslouží hlavně brankář Honza Škrna, který z mého pohledu podal asi nejlepší výkon za tu dobu, co je s námi v béčku. Ostatním díky za nasazení, obětavost a dohrání zápasu i za cenu zranění. Fyzického i duševního. Děkujeme všem, kdo nás do Lobkovic přišli nebo přijeli podpořit a vytrpěli si to tam s námi.“

Ondřej Eisner, hrající trenér

---

Sportfotbal Okresní přebor

FC Lobkovice – TJ Sokol Libiš „B“ 2:1 (0:0)

Branky: 72. Novotný, 88. Svatuška – 74. Eisner. ŽK: Šmejkal R., Svatuška – Eisner, Kubíček, Zahradníček, Strniště, Melmuka. ČK: Bušínský, Melmuka (po konci zápasu). Rozhodčí: Eder – Stibůrek, Toráč. Diváci: 80.

Libiš: Škrna J. – Melmuka, Chorvát, Bušínský, Zahradníček – Havlíček (74. Tůma), Eisner (88. Brdlík), Strniště (81. Icik), Nejezchleba, Kubíček (90. Kletečka) – Havlík.