Muži B: Souhrn podzimu 2024 a rozloučení
Libišské B mužstvo ukončilo podzimní část soutěžního ročníku 2024/2025, ve které dokázalo pouze dvakrát zvítězit a po první polovině sezony je na předposledním místě mělnického okresního přeboru.
Jednotlivé podzimní zápasy komentuje nyní již bývalý hrající trenér Ondřej Eisner:
1. kolo, Libiš „B“ – Chvatěruby 1:3: „První poločas jsme byli lepší, vedli jsme 1:0, v druhém hosté zaslouženě zápas otočili a vyhráli i díky našim chybám. Chvatěruby, stejně jako ve vzájemném zápase na jaře v poháru, potvrzují, že budou patři ke špičce soutěže, mají kvalitní kádr, což ukazují i v dalších kolech.“
2. kolo, Byšice – Libiš „B“ 6:1: „Jednoznačná výhra domácích, kterým jsme darovali čtyři z šesti gólů dětinskými hrubkami.“
3. kolo, Libiš „B“ – Mšeno 2:4: „Opět jsme doma vedli, byli jsme lepší, nepůjčili jsme hostům v prvních třiceti minutách míč, ale poté jsme jim darovali dva góly po totálně odfláknuté a podceněné defenzivě. Vyrovnali jsme na 2:2, ale po dalších dvou chybách hosté využili dva protiútoky a vyhráli. Zbytečná ztráta bodů.“
4. kolo, V. Borek – Libiš „B“ 0:4: odloženo na 16. 10. 2024 od 18:00 na UMT v Neratovicích. „Do zápasu hraného ve středu večer na umělé trávě v Neratovicích bylo vedením oddílu nominováno osm hráčů A týmu místo tréninku, v základní sestavě tak byli pouze tři hráče z B mužstva – Škrna Jan, Havlík a Eisner. První dva góly dali hráči A týmu, po přestávce se trefili ještě střídající Icik a také Eisner střelou z dálky, která brankáři Borku proletěla i skrz rukavice do šibenice. Celý tým Borku z mého pohledu zaslouží pochvalu za to, jak zápas odehrál proti týmu, ve kterém bylo osm hráčů patřícího do týmu z krajského přeboru. Rozdíl kolikrát nebyl znát.“
5. kolo, Libiš „B“ – Pšovka „B“ 3:1: „Podobně jako v předchozích domácích dvou zápasech jsme byli v prvním poločase lepším týmem, ale neproměnili jsme asi osm šancí. Pšovka nakonec před poločasem šla z první akce do vedení. Prakticky hned z rozehrání jsme na začátku druhého poločasu srovnali a góly v 53. a 62. minutě jsme otočili na konečných 3:1. Zasloužená první výhra v sezóně.“
6. kolo, Lobkovice – Libiš „B“ 2:1: „Fotbalový zápas bez fotbalu řízený členy „svaté trojice“ v čele s Ederem. Dvě červené (z toho jedna po konci zápasu), chycená penalta, šedesát minut v oslabení včetně vyrovnání. Za vyloučení si samozřejmě můžeme sami, stejně jako za inkasované góly, to ostatní nemá cenu komentovat. Každopádně to byla jedna z těch ukázkových bramboraček, co tihle pánové dokážou, a důkaz, proč jsou delegování tak často na konkrétní týmy. “
7. kolo: Libiš „B“ – Tišice 1:4 a 8. kolo: Vysoká – Libiš „B“ 10:1: „Na těchto zápasech jsem kvůli pracovním povinnostem nebyl, takže je nebudu nijak popisovat ani hodnotit. Výsledky hovoří jasně. Zápas na Vysoké ostatní hráči hodnotili tak, že Libiš hrála fotbal a Vysoká dávala branky a ve druhém poločase téměř nikdo z libišských hráčů nebránil. To by výsledku odpovídalo 😊“
9. kolo: Libiš „B“ – Řepín 1:2: „Naprosto zbytečná ztráta tří bodů. Hosté se pouze bránili, my bohužel neproměňovali šance, kterých jsme měli minimálně deset. Dali jsme ale pouze jeden gól a v druhém poločase hosté využili jeden z brejků ke srovnání a nakonec dali gól díky střele z třiceti metrů do šibenice, které nevěřil ani sám její autor. Naprosto zbytečná prohra.
10. kolo: Čečelice – Libiš „B“ 2:1: „Na zápas jsme jeli se třemi dorostenci, kteří odehráli svůj zápas dopoledne. Pavel Labounek odehrál téměř celý zápas i za nás a patřil k nejlepším hráčům na hřišti. Domácí měli více ze hry, my jsme hráli z kompaktního bloku – čti zaparkovali jsme autobus. Domácí nakonec dali gól z autu a po střele na předn tyč. V druhém poločase jsme vyráželi do brejků, domácí byli nervózní, že je to stále jen o gól, ale nepřálo nám štěstí, když jsme trefili břevno a párkrát těsně vedle. Nakonec jsme v 89. minutě srovnali z penalty. Ale stejně jsme prohráli, když jsme ve třetí minutě nastavení dostali gól po druhé v zápase po dlouhém autu do vápna a nedůrazu před brankou. Domácí za počet šancí vyhráli zaslouženě.“
11. kolo: Libiš „B“ – Všestudy 2:3: „Náš nejlepší zápas za celý podzim, co se týče výkonu a bojovnosti. Dvakrát jsme v zápase prohrávali, dvakrát jsme dokázali srovnat, ale nakonec jsme po chybě v obraně inkasovali třetí gól a prohráli doma 2:3. Ale fotbalově to byl nejlepší podzimní zápas. Body to ale nepřineslo.“
12. kolo: Libiš „B“ – Horní Beřkovice 3:4: „Rychlé vedení, pak čtyři inkasované góly po stejných chybách a nedůrazech jako po celý podzim. Soupeři to moc usnadňujeme. Pro mě osobně to byl poslední zápas.“
13. kolo: Obříství – Libiš „B“ 5:0: „Na zápase jsem osobně nebyl kvůli práci, takže nemůžu hodnotit. Ale výsledek je jasný, těžko to nějak okecávat.“
Rozloučení
Po podzimu jsme tedy skončili na předposledním místě se šesti body. Bilance dvou výher a jedenáct porážek. Na první nesestupové místo ztráta šesti bodů. Na jaře bude mužstvo muset zabrat, pokud nechce sestoupit. Ale bude to těžké – už na podzim odehrálo v podstatě polovinu zápasů vždy několik hráčů z A týmu, ale stejně to nevedlo k většímu počtu bodů a prohrávaly se i domácí zápasy, ve kterých se i díky hráčům A týmu očekávaly výhry. To už je teď ale na někom jiném…
…zápas s Horními Beřkovicemi byl můj poslední zápas za Libiš po 17 a půl letech, které jsem v B týmu strávil. Do Libiše jsem přišel v létě 2007 nejprve na hostování, které se v zimě 2008 změnilo v přestup, a už jsem tu zůstal. Jak fotbalově, tak po životní stránce. Díky Martinu Pazderovi a Blahošovi Urbancovi, kteří mě sem tehdy vzali. Zahrál jsem si za tu dobu se spoustou skvělých kluků/chlapů. Troufám si tvrdit, že řadu z nich můžu nazývat i kamarády, i když každý máme svůj vlastní život, vlastní starosti a nevídáme se už tak často.
A nakonec jsem béčko po Blahošovi převzal a byl za mužstvo zodpovědný ve všech možných rolích, které si v kombinaci s fotbalovým týmem můžete představit. Od hráče přes trenéra, vedoucího a sekretářku až po nafukovače míčů. Jen dresy jsem prát nemusel…
Doba se ale změnila a fotbal už nepředstavuje pro spoustu lidí to, co pro nás starší. A mně definitivně došla energie pořád se doprošovat, aby někdo chodil na tréninky a na zápasy. I to byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl skončit, i když vím, že fyzicky i fotbalově bych mohl dál za béčko klidně hrát. Za poslední dobu jsem dostal několik nabídek z okolí, ale s díky jsem odmítl.
Díky všem, s kým jsem se tady za těch téměř dvacet let potkal. Díky všem, kdo jste hráli fotbal v Libiši proto, že vás to baví a máte ho rádi, ne pouze z donucení. Spoustu kluků z béčka má fotbalově na to, aby hráli výš než o záchranu v okresním přeboru. Jen musí chtít…
Díky Radku Pilařovi,, Ondrovi Havlíkovi a Peterovi Chorvátovi za veškerou pomoc v posledních letech. I díky nim béčko pořád ještě existuje. Díky Romaně, Mílovi a Honzovi Trédlovým za vše.
Přeji hodně štěstí celému fotbalu v Libiši, bude ho potřeba.
Mějte se hezky 👋🏻
Ondřej Eisner